TATRA 700

Tatry 613 Speciál se již vzhledem k jejich určení přidělovaly výhradně k potřebám Vlády ČSSR a Ústředního výboru KSČ. S minimálními vyjímkami je k užívání též dostávali generální ředitelé koncernových podniků. 

Tatry 613 S přidělené Vládě ČSSR byly v majetku Federálního ministerstva vnitra, které se o ně staralo ve svých garážích v Praze na Veleslavíně.

 Řidiči, kteří Tatrou 613 S vozili vládní činitele byli řidičsky vysoce profesionálně vyškolení příslušníci SNB (Sbor národní bezpečnosti- tehdejší policie) a v seznamech příslušníků StB (Státní bezpečnost) tyto najdete ve funkci - Ochrana nejvyšších státních činitelů -plnili tudíž i funkci ochranky. Nikdo jiný než příslušníci SNB pracující v garážích FMV nesměl tyto vozy opravovat.

Tatry 613 S přidělené ÚV KSČ byly spravovány v garážích Ústředního výboru strany v Praze 8 - Kundratka. Poněvadž se však členství v této politické straně a volené státní funkci u uživatelů Speciálů nerozlučně propojovalo, byla přítomnost příslušníků SNB v obou dvou garážích obvyklým jevem.

    Na obrázku garáže FMV Praha 6-Veleslavín (Husákův ZIL 115, v pozadí T613-S)

 

Služebním Tatrám 613 Speciál, sloužícím složkám ÚV KSČ a národním vládám ČSR a SSR k civilním SPZ (státní poznávací značka- dnes registrační značka) přidělovala V. správa SNB (pátá správa)  navíc ještě další SPZ, začínající písmeny AA.

Pokud jste tedy potkali Speciál s SPZ začínající na AA, potkali jste ty největší komunistické pohlaváry tzv. chráněné osoby a řidiči těchto vozů prakticky nemuseli dodržovat dopravní předpisy a pokud byla kolona Speciálů doprovázena žlutobílou Tatrou 613 (tzv. zebra) vybavenou systémem VRZ  (výstražné rozhlasové zařízení) a zapnutým majákem červené a modré barvy, tak se na tyto vozy vztahovalo absolutní právo přednosti v jízdě.

Toto bylo nadřazené i vozidlům s právem přednosti jízdy a takové koloně musely dát přednost kromě běžných účastníků silničního provozu třeba i sbory požární ochrany (PO, dnešní hasiči), i vozy SNB jedoucí pod modrými majáky, ale třeba i houkající sanitka převážející pacienty v ohrožení života.

Tatry 613 Speciál, byť byly již z výroby připraveny na použití majáku (zásuvka na maják pod sedačkou spolujezdce, spínač  na palubní desce a oranžová kontrolka), jej nikdy nepoužívaly. Vždy si vystačily s rozsvícenými dálkovými světly a zvukovou sirénou. Nemám jediné svědectví od přímých účastníků, že by se někdy maják  objevil ve výbavě  tohoto vozu.

Neslavný konec nenáviděné verze

Záhy po Sametové revoluci, začal konec slávy těchto jedinečných provedení osobní Tatry. V roce 1990 sice stále ještě kolony Speciálů zabezpečovaly bezpečný průjezd novému prezidentovi, v květnu 1990 bděly nad hladkým průběhem návštěvy papeže, ale to byly jedny z jejich posledních akcí. Noví politici nechtěli jezdit v těchto provedeních, evokujících na každém kroku vzpomínky na nedávnou minulost a vyvolávající strach a odpor.

Zpočátku byla snaha jejich odpor tlumit změnou barvy těchto vozů. Obligátní černé limuzíny se měnily do barev trikolóry - začaly se objevovat červené, modré a bílé Speciály, avšak ani tato kamufláž ze Speciálů nesejmula roušku komunismem načichlého auta.

Nový prezident Václav Havel Tatry 613 naprosto nesnášel, neboť byly jedním z nástrojů ve službách lidí, kteří jej perzekuovali, dá se říci, že pro něj Tatry 613 představovaly přímo symbol zla. Toto je nejlépe patrné v dokumentárním snímku "Občan Havel jede na dovolenou". V této novodobé rekonstrukci epizody jedné Havlovy dovolené z dob totality mi však přijde sledování Havlova až třemi šestsetřináctkami úsměvné až silně tendenčně nadsazené. 

Nejen kvůli své špatné pověsti, ale i technickému zastarání se v roce 1991 Speciály  pomalu ale jistě, začaly vytrácet z nejvyšších služeb a byly nahrazovány modernizovanými verzemi  Mi-Long.

.

Poslední Speciál byl vyroben 20.7.1991, byl stříbrné barvy, objednavatelem byla Komerční banka Praha a byl to služební vůz pozdějšího generálního ředitele KB Richarda Salzmanna.

Tento vůz byl předán do užívání 14.8.1991, karoserie nesla výrobní číslo TMT 613 S00 MP 010990 a motor  T613 S1 10501

 

A úplný konec...

Slovenské policejní:

České policejní: 

 ABA Speciály:

Hasičské Speciály:

Kolik se vyrobilo Speciálů?
Celkový počet vyrobených Speciálů mi není znám. Veřejně se uvádí počet v rozmezí 98-143 kusů. Je to však jen hrubý odhad, který není podložen žádným oficiálním dokumentem.

Velké nepřesnosti vznikly zejména tím, že se v roce 1985  začaly sjíždět ke generálním opravám první exempláře Speciálů, kde se po výměně karoserie stejného typu k původnímu číslu podvozku přiřadil nový VIN kód, který již zapadal do číselné řady výrobních čísel k souběžně vyráběné chudší verze T613-3.

Tento nově přidělený VIN byl ohraničen ležatými osmičkami a u nově vyrobených Speciálů v té době se již zcela upustilo od původního číslování 00001-00XXX.

Původní štítek bez doraženého VINu (1980-1985)

Štítek s doraženým VINem u Speciálu po výměně karoserie v roce 1987

Štítek s výrobním číslem karoserie, používaný u nově vyrobených Speciálů od roku 1985

 Abychom neskončili až tak smutně, je na místě poznamenat, že v poslední době  díky několika sběratelům ožívá zašlá sláva těchto nádherných Tater. Někteří lidé si naštěstí uvědomili, že samotná auta nemohou zato, k jakému účelu byla používána a na některých veteránských akcích se začínají znovu objevovat nádherně zrestaurované Speciály.

Je sice na škodu, že v některých exemplářích se objevují dodatečně montované televizory, ledničky či majáky a majitelé těchto vozů tvrdošíjně přesvědčují okolí, že takto upravený Speciál je již z výroby, ale mohu Vás ubezpečit, že tomu tak není.       

Přesto patří každému majiteli zrenovovaného Speciálu můj upřímný dík.

 © Miloš Bukáček 1/2009