TATRA 700

Nejmarkantnějším exteriérovým rozdílem Tatry 613 S od běžné sériové verze vyráběné souběžně je bezesporu dvojice obdélníkových velkoplošných předních světlometů od firmy Bosch s integrovanými mlhovými světly. Jednalo se identická světla z Mercedesu 116, přezdívaného Velké piáno.

K těmto světlům  byly v sadě dodávany i stěrače světlometů a do rámečků světel, které se už vyráběly v Tatře, byly montovány trysky nízkotlakého ostřikovače. Hranatá světla Bosch však mají bohužel svítivost podstatně nižší než čtveřice klasicky používaných kulatých světlometů PAL.

Zajimavostí je, že nikdy předtím a ani potom se u sériové T613 nepoužily pouze dva přední světlomety.

Mezi světlomety byl umístěn nový typ masky s chromovanými lištami a byly též vyvinuty nové velkoplošné ukazatele směru, zapuštěné do karoserie.

Nárazníky doznaly též velké tvarové změny, nejprve byly vyráběny s chromovým středním dílem a umělohmotnými koncovkami, posléze celolaminátové, dělené,  s gumovou ochrannou lištou. Nové nárazníky a světla z Tatry 613 S sejmuly jemné linie, které Tatře 613 vtiskla designérská dílna Alfreda Vignale  a Speciál působí už na první pohled velmi robusním dojmem. Maska a střední díl plastového nárazníků byly vyvedeny v černé matné barvě.

Došlo i na úplnou tvarovou a funkční změnu vnějších klik, které byly z nerezového materiálu a během dalších let pak došlo ještě jednou ke změně jejich  vzhledu v rámci unifikace výroby s již běžícím projektem T613-3.

Proti předchozim modelům zmizela větrací mřížka v zadním blatníku a větrací otvor se přesunul za rozšířenou lištu trojúhelníkového okna. K tomuto progresivnímu řešení systému větrání kabiny se tatrováci ještě jednou vrátili  u Tatry 613 model 95.

Na horní hrany předních blatníků se montovaly držáky vlajek. Vnější zpětná zrcátka byla manuálně seřiditelná z kabiny a byla také použita z Mercedesu 116.

Rozvor u T613 Speciál byl zvětšen o 15 cm, celková délka vozu činila 5185 cm. Tato změna se projevila  až za druhým sloupkem v prostoru pro cestující na zadních sedadlech. Zde je velmi zřetelné, že toto vozidlo bylo konstruováno s jasným úmyslem vládnoucí garnituře co nejvíce zpříjemnit a zpohodlnit cestování s těmito vozy. Zvětšený rozvor se taktéž velmi pozitivně podepsal na významném zlepšení jízdních vlastností této Tatry.

 Zadní prodloužené dveře měly zvětšený úhel otevírání, pro snadnější  nastupování. Vůz byl vybaven centrálním zamykáním a zajímavostí je i to, že vozidlo má pouze jeden zámek a to u řidiče.

Jak již bylo příznačné pro celou dobu budování socialismu, všechny Speciály obdržely jednotnou barvu- černý syntetický email, odstín 1999. Kombinace černé a chromu však tomuto vozu uděluje již na první pohled známku okázalé vyjímečnosti.

Zadní sdružené svítilny byly zmodernizovány tak, aby svým tvarem zachytily nástup módních trendů (stejně jako u předních ukazatelů směru však nesmazatelně nesou snahu o kopírování Mercedes produkce) a byla do nich přidružena i mlhová světla. Nerezové ozdobné lištování, shodné s chromkou, u Speciálu vydrželo až do ukončení jeho výroby v roce 1991. Všechna okna u tohoto modelu jsou determální, kolorovaná.

Interiér:

Nejvyšší stupeň vnitřního pohodlí u této Tatry je nezpochybnitelný. Sedadla byla mohutněji čalouněna, především na bočním vedení.

Celý interiér včetně dveří a stropu byl očalouněn látkou a jako potahový materiál byl použit vysoce odolný kordvelur v modré barvě ( použité odstíny barev- šedá modrá do roku 1985, poté zelená petrolejová) se vzorem ''kostička''.

Koberce byly vyrobeny z velmi příjemného plyšového materiálu a byly v modré barvě. Došlo i k vypolstrování celého objemu kufru, lemy koberců byly obšity bílou koženkou.

U vozů sloužících nejvyšším vedoucím představitelům  státu byl  poslední díl koberce před zadními sedadly vyveden v rudé barvě.

Zadní sedadla koncipovaná pouze pro dvě osoby, byla vybavena minibarem a u vozů první série byl uprostřed sedáku úložný prostor tzv. kazeta, která ukrývala autozapalovač, paralelní sluchátko vysílačky a později mobilního telefonu Tesla AMR, dálkové ovládání autorádia, mikrofon diktafonu a čtecí lampičku. Tento úložný prostor byl vkusně zakryt odklopnou loketní opěrkou.

Opěradla zadních sedadel byla stavitelná dvoupolohová, pro pohodlnější odpočinek v případě delší služební cesty.

Na odkládacím čalouněném platu před zadním oknem se přistoupilo k montáži rolovacích clon, které umožňovaly výhled pouze z vozu ven. Navíjecí mechanismus clon byl instalován pod samotné zadní plato.

Ačkoliv bylo vozidlo vždy prezentováno jako vybavené čtyřmi bezpečnostními samonavíjecími pásy, bylo přistoupeno k montáži bezpečnostních pásů Moravan Super-Rol pouze na přední sedadla  k zadním se nemontovaly. Přítomnost bezpečnostních pásů na zadních sedadlech lze postřehnout až u kusů vyrobených po Sametové revoluci.

Na zadní stěně opěradel předních sedaček a dveřích řidiče a jeho spolujezdce se objevily kapsy na důležité materiály.  

 Audiovýbava byla zajišťována  na tehdejší celosvětové poměry špičkovým kazetovým autorádiem Blaupunkt Bamberg s kabelovým dálkovým ovládáním a nahráváním mluveného slova přes externí mikrofon (funkce diktafon) a čtyřmi reproduktory Tesla. Přední reproduktory byly instalovány v předních dveřích, zadní byly umístěny pod odkládací plato za zadními sedačkami.

Stupnice volení radiových stanic byla řešena efektně diodovými ledkami. Hlasitost předních a zadních reproduktorů bylo možné měnit potenciometrem umístěným na tunelu mezi předními sedačkami.

Toto autorádio bylo součástí základní výbavy Porsche 911 a Mercedesů W 123 a W126, přičemž u W 123 bylo montováno výhradně k variantě s nejsilnějším motorem.

Od roku 1985 bylo toto skvělé autorádio měněno za modernější autorádio Grundig, včetně reproduktorů stejné značky, které však již neposkytovalo funkci diktafonu.

Vozidlo bylo v základní výbavě osazeno klimatizací, servoposilovačem řízení, elektricky ovládaným stahováním všech oken, posilovačem spojky, centrálním zamykáním a první modely podtlakovým tempomatem. Vytápění interiéru bylo zajišťováno dvojicí nezávislých benzínových topení již české výroby AB Jablonec, z nichž každé vykazovalo výkon 4000 W.

Palubní deska byla velmi progresivně zmodernizována, ovládací prvky byly velmi citlivě rozmístěny a i dnes působí velmi přehledně. Ovládací tlačítka elektrických spotřebičů jsou kolébková, dvou a třípolohová, převzatá z vozů VAZ. Volant obdržel mohutný středový kryt.

 Na středním svislém panelu palubní desky, pod  popelníkem, se nachází táhlový mechanismus sloužící k manuálnímu uzavírání vnitřní cirkulace vzduchu. Pod tímto mechanismem byly montovány digitální hodiny VDO.

Dvojice nezávislých topení je spouštěna též táhlovým mechanismem umístěným pod rádiem. Pod tímto mechanismem se nachází výstup studeného vzduchu klimatizace a ovladače klimatizace. Ovladače klimatizace stejného typu nelznete v Lamborghini Countach.

Tatra 613 Speciál měla z bezpečnostních důvodů montováno zdvojené zapalování, které se uvádělo v činnost táhlem umístěným vedle táhla sytiče na přední hraně tunelu mezi předními sedačkami. Přepínač, který zajišťoval přepnutí mezi dvojicí těles zapalování se nacházel v motorovém prostoru. Tunel mezi předními sedačkami dále obsahoval tlačítka aktivace a deaktivace tempomatu a ovladače stahování zadních oken.

 Vůz byl vybaven i pomocným elektrickým čerpadlem, s kterým bylo v případě nouze možno též dojet po vlastní ose. Dá se v podstatě mluvit o zdvojené palivové soustavě. Toto čerpadlo se dalo navíc použít k naplnění komor karburátorů před prvním startem a tím  pro řidiče vládního vozu odpadlo potupné tlakování ruční pumpou instalovanou na mechanickém palivovém čerpadle v motorovém prostoru.

Motor o zdvihovém objemu 3495 cm³, DOHC, byl dle tatrováckých zvyků uložen vzadu, nad zadní nápravou. Jednalo se, stejně jako u souběžně vyráběných modelů o vzduchem chlazený osmiválec V90°. U některých vozů byl objem motoru zvýšen na 3919 cm3. Tato úprava spočívala především zeslabením stěny válců a tento motor vykazoval výkon 160 kw (218PS)/6000 ot./min. a kroutící momnent činil 310 Nm.

Motory během výroby této verze procházeli vývojem a postupem let se využily tyto třiapůlitrové varianty pod označením :

Nejlepším vývojovým vylepšením u těchto motorů proti běžné verzi bylo použití válců z lehké slitiny (AlFe) a hliníkový chladič oleje. Motor byl živen dvojitou karburací JIKOV a byl osazován karburátory EDSR, posléze méně žíznivými SEDRy. Vozidlo s tímto osazením hravě zdolávalo rychlost 200 km/hod. Pro zrychlení z 0 na 100 km/h potřeboval Speciál 12,7 vteřin a průměrná spotřeba činila 14,5 l/100km, při celkové hmotnosti vozu 2 220 kg.

U tohoto modelu byly použity dvouokruhové brzdy s posilovačem od AB Jablonec, přičemž gumové brzdové hadice byly proti možnosti vnějšího poškození chráněny ocelovou pružinou. Novinkou byla signalizace opotřebení brzdového obložení a poklesu hladiny brzdové kapaliny samostatnými červenými kontrolkami na přístrojovém štítu palubní desky.

 © Miloš Bukáček 1/2009